I.
U domu dětství
Pane nejsem hodna
Nastává Tvá lidská hodina
Být v Tobě
Jako ptáci ranním křikem
U Tebe v chrámu, Pane
Nemít v sobě Tvůj úkryt
Co si počneme Pane
Schoulené tělo
Pane dal jsi mi můj osud
Skrytě temné chvění listí
Co nakreslím Pane
Občas mi Pane na vteřinu
II.
Jsem pokojná a mírná
Protože věříš
Nejde o milence jde o touhu
Už skoro jsme co navlékáme
Za patami přátel zbyl smutek
Osiky se v poledne chvěly a dýchaly
Ta vteřina byla slunná a vlídná
Pořád někdo je a není
To se ti podobá
Tvoje stáří je starší
Co pustých jeskyní
Je ti sedmnáct
Slunná vůně dubna
Vymknout se nebo uhnout
A komu co říct
III.
Zaliti v světle říjnového lesa
Dnes v noci jsi bořil
Měkce se šíří povětří
V poledne jsem seděla na lavičce
Zítra tě uvidím
Zítra tě uvidím
Ještě pořád jsi krásný
Po celou cestu jsem hleděla
Vracet se třicet let
Tvoje paže a jemné prsty
Nakonec
Blížíš se ke mně
Zjara ještě stará dáma
Odnést si
Rozšlapané sandály muže
IV. SMÍŘENÍ
α
β
χ
δ
ε
η
V.
Zahrada bílá zelenící
Udržet tvar za každou cenu
Oni jsou ještě polobozi
Jednou
V tom snu
Horko
Pokolikáté kavárna na pobřeží
Nejspíš neměli na čem sedět
Po tom prvním
Snuji svoje pavučiny
Všechno začalo nevinně
Bez záruk trvat na svém
Viola Fischerová
Matečná samota
mkp
poezie
Titulní strana
Následující kapitola →