Dnes v noci jsi bořil
tři zčernalé cihlové domy
na svahu v lese
Dívala jsem se na propadlé stropy
porostlé býlím
a jak jsi v ohybu klínil
čerstvé bělavé trámy
pravoúhle a přesně
jak jsi byl dvakrát
a mne pak objal
jenom ten jeden
živý
a jak jsem se ti vymknula
z těch pevných nahých paží
před tím druhým
Je snazší to napsat
než prožít