Dnes v noci jsi bořil

tři zčernalé cihlové domy
na svahu v lese

Dívala jsem se   na propadlé stropy
porostlé býlím

a jak jsi v ohybu klínil
čerstvé bělavé trámy
pravoúhle a přesně

jak jsi byl dvakrát
a mne pak objal
jenom ten jeden

živý

a jak jsem se ti vymknula
z těch pevných nahých paží

před tím druhým

Je snazší to napsat
než prožít