Vincent Van Gogh: Rozsévač

Jak je tu ticho vedle řeky
Slunko už syčí o její okraj
      nehlučně
      jen jako když se oči zavřou
A tma naráz
      že stín se narovná
      rukou si přejede čelo
      a třikrát
      zmateně
      se otočí kolem své osy
Kam jen to odhodil
      poslední hrst zrna