Náměstí

Každé nábřeží s přilehlou uličkou
Uzavírá noc
Střechy bez mraků
Jako staré omyly
Rozházené v trávě
Kvůli umění se tisíce lidí svlékly donaha
Plečnikův kostel nemění svou tvář
Musím o tom něco vědět
Obkresloval jsem ho prstem
Jako nějaké souhvězdí smutečních kostí
Hitparádu pohledů
Jeden se řadil k druhému
Stále si ještě vyprávějí
Potápějí se   I když jsou dávno po smrti