V parku u Kremlu posedávají na lavičkách staří
      revolucionáři
Ve svých představách kreslí ploty
Jejich čela se pohupují ale kdo to kdy viděl holínky
      číslo 48
Ale nikomu nechybějí
Stejně jako čekista Džeržinskij jehož pomník
      strhli
Při nezdařeném puči v srpnu 1991 před
      moskevskou Lubjankou
A stovky lidí ho rozbíjely vším co bylo po ruce
I ohmatanými stehny
Každé kladívko byl notový zápis konkrétní hudby
Trocha Ruska na ubruse dává tušit co bylo carské
      selo
Jantarová špička horkého masa
Kdo ví čí rozpaky rozvěsíme příště ve tmě
Které svaly protáhneme kopírkou
Který jazyk bude rozumět stolní lampě