Jak Proteus či mág

mění se krása hned tak a hned tak:
hned hledí jasná, smavá,
hned klopí oči, temná, odmítavá,
hned tančí s Láskou hravě
v lehounkém vánku po zelené trávě,
hned je krev, hned je sníh,
hned v samých růžích a hned v liliích
se setkáš s její tváří,
hned jako luna, hned jak slunce září —
a někdy, málokdy,
je jako Ticho vprostřed noční tmy.