Lže pověst, kterou šíří ničemníci

a která jde a roste pořád dál;
lže jazyk, který dokázal to říci
a první to pak jiným namlouval.

Pravda však je, že na něj nakapala
Megera jed, když vyprávěl ty lži,
a že si vztekle sama sobě lála,
že nedokáže tolik podlosti.

Ach, až ho jednou utne meč v půl řeči,
bude se svíjet na podlaze v křeči
jak přeseknutý potměšilý had.

Ty, příteli, však vymycuj jak býlí
ty zlé lži všude, kde se uhnízdily,
ať přestane ta fáma obíhat.