Na nebi vidím hvězdy, míhající

a lesknoucí se víc než dosavad,
jako by to byl třpyt těch živých svící,
jež vídáš milencům vždy v očích plát.

Milují snad tam nahoře, či pouze
mají cit s trýzní, jež rve srdce nám?
Anebo vidí v každé naší touze
a v každé lásce nástrahy a klam?

Kdybych tak byl, vy něžná světla noci,
Leandr v moři, poutník bez pomoci,
nedala byste mě tmám na pospas.

A proto buďte věrným vůdcem také
mé lásce v její pouti křivolaké —
a slunce dá vám ještě větší jas.