V té dálce, lásko má,

už nemám život, už to nejsem já,
už nejsem, co jsem byl,
nýbrž jen stín, který se smutně dívá,
jen nářek, jenom kvil,
jen bědný sten. A za vše, co mi zbývá,
vděčím teď pouze vám:
je to má bolest, na niž umírám!