V té dálce, srdce mé,

už po sté snad má bolest vraždí mne.
Vždyť mně ten odjezd vzal,
ach, duši z úst, a když naň pomyslím,
tu jako by mi bral
i život z žil a všecek rozum s ním.
Ó jaká bída běd!
Šťastný, kdo zemřel jedenkrát a hned.