Stanice podzemní dráhy

Dnes ve večerních hodinách     pan Howard
T. Lewis,
neznámého místa pobytu,     zasmušilý
a unavený,
oděný v šedivý svrchník a hnědý klobouk,
hodlaje vstoupit do vlaku     BMT,
Canarsie Line,
potkal     na konečné stanici     na Osmé Av.,
muže     v šedivém svrchníku a hnědém
klobouku,
jehož obličej,     zasmušilý a unavený, byl
obličejem pana     Howarda T. Lewise,
zatímco u mříže     na konci prázdného
peronu
stál muž     v šedivém svrchníku,
zasmušilého vzezření,
jehož obličej     byl rovněž obličejem
Howarda T. Lewise     a který     němě zíral
na konec špinavých schodů,     kudy
sestupoval
muž v hnědém klobouku,     zasmušilý
a unavený,
s obličejem, který byl obličejem Howarda
T. Lewise.

V té chvíli     turniketem z ohmataných
dřevěných špalků     procházela žena,
unavená a zasmušilá,
neznámého místa pobytu     s kabelkou
a v hnědém
klobouku     a její obličej byl obličejem
všech mužů     a též tedy Howarda
T. Lewise     a
kroky z dálky     a nervózně přidušené kroky
zblízka, kroky     postav nahrbených
příšeřím
a pobledlých světlem     byly kroky
Howarda T. Lewise, kroky     z neznámého
místa pobytu
na     neznámé místo pobytu,     tu a tam
se turniket znovu otočil,     s úderem, jako
když hlava
padne do koše,     anebo za mříží
bylo vidět     postavu bez pohlaví a bez
místa pobytu,     ale jinak zcela podobnou
Howardu T. Lewisovi,     bylo slyšet     kroky,
hlavy,     špalky,     dálky,     světla     a tunely
vsávaly nápis     Osmá Av.     Osmá Av.
Osmá Av.
se sílícím hukotem.

Když odjel vlak,     nahodilý vír prázdna
zvedal listy novin,     kde se psalo
o neznámém
místě pobytu,     osudu     a identifikaci
člověka     v šedivém svrchníku a hnědém
klobouku,
zasmušilého a unaveného.