Bowery

Bez tváře a beze jména,
pokud Bowery není tvář a Bowery není jméno,
kymácí se na okraji chodníku
malovaného Breughelem a Boschem
a příšery rybích těl na komářích nohou
mu přisluhují.

Poznává, že je vlastně orlosupem
             s nahými křídly,
svléká zduřelý kabát a hází jej do jízdní dráhy.
Je to kabát farmáře z Kansasu.
Poznává, že je vlastně lodí
             s očima Pallas Athény,
svléká druhý, hubený kabát a hází jej
             do jízdní dráhy.
Je to kabát cesťáka z Richmondu.
Poznává, že vlastně je psicí
             se třemi jazyky,
svléká bundu a hází ji do jízdní dráhy.
Je to bunda oceláře z Pittsburgu.
Poznává, že je vlastně průhledným vejcem
             s hadem uvnitř,
svléká děravé sako a hází je do jízdní dráhy.
Je to sako umyvače nádobí v Des Moines.
Poznává, že je vlastně ďábelským strojem
             s cínovými vojáčky,
strhává svetr a vrhá jej do jízdní dráhy.
Je to jako potřísněná vlajka česáčů ze Salinas.
Poznává, že je vlastně tlamou upíra
             s krvavým stínem,
strhává košili, mává kalhoty a trikem
a je to jako smluvené znamení brooklynských
             vykradačů aut,
poznává, že je vlastně zárodek, nezrozený
             zárodek bez pokračování,

hadry se vrší kolem
jako barikáda z těl padlých předevčírem,

hadry se vrší jako zátaras,
kry z černého uvolněného ledu,

hadry se vrší jako hranice pro kacíře

a on, nahý, jako larva,
ve které shnil brouk,
jako potrat, jak výkal,
z posledních sil
beznehtými tupými prsty
na břiše a na zádech
hledá zip, zip na kůži,

snaží se svléknout kůži,
nesmyslnou lidskou kůži,
smradlavou zvířecí kůži,
ale zip se zadrhl v masu.

A tak řve, jen tak řve do uší Bowery,
do uší Bowery zalepených krví duchů.