Variace VIII

Pochop že nemůžeš utéci
všechny tvé samoty
jsou úkryty jen velmi dočasnými

V pěti letech jsem měla milence
V pěti letech jsem měl milenku
Ale skutečného (-nou)!
Miloval (-a) mě mléčnými zuby do ramene

Mohu se ti odvděčit
jen myším pláčem
nalámej mi do mléka a jdi

Viděla jsem tě nahá na dně řeky
v jedné zemi z knížky
Jen přináší-li takový sen štěstí

Neprobouzej somnambulní děti
jejich svíčky zažehají krovy
abychom měli o starost méně

Můžeš ji bít jak budeš chtít
můžeš ji nenávistí líbat
můžeš ji utápět můžeš jí lámat vlasy

můžeš ji potřebovat

Mám příliš hlasité sny
křičí mi cosi s velkými písmeny
přímo do ucha
nerozumím ani slovo

Neodpusť mi
vyspi se s knihou
v níž jsem tě podváděla

Vracím se ti jako zima
ale nepleť se   ze mne jen smutně prší