Variace IX

Chodím v mlze
bojím se svých rukou
držím v nich železo na živé lidi

Klín zaráží klín
Na dně sotva slyšitelně zázrační
hlava a kámen
který ji ve spánku tlačí do spánku

Usychají veverky a jilmy
kolem ostnatého plotu
s důstojným kulháním obchází hrůza
průhlednější než brýle na mrtvém

Jenom se nesměj tak nepřejícně
tvá smůla zůstala za mými nehty
mé nehty v důlcích po tvých očích