Variace XIII

Mlčení toho kdo mluví
Mluvení toho kdo neodpovídá

Jakákoli metafora
Pes ticha
kráva ticha
štěkot psího ticha
rozpárané oči krávy ticha

Od dětství jsem se mučila myšlenkou
že mě přepadne pes v košili chlupatý jako ve snu
a že se neubráním

Tam pod rozkvetlým stromem
kde jsem s tebou lehával má lásko
kde jsme pro štěstí uřezávali oběšencům prsty
kde jsem zahrabal své oči k vidění
a uši k slyšení
tam pod rozkvetlou sekyrou má lásko

Vyplivni to ze sebe
vyplivni mě   slyšíš
už nikdy si mě neber do úst

Bůh kterého neustále hledáš
nepřijde ani na tvůj pohřeb
bůh kterého jsi odehnal
denně s tebou večeří za tvými dveřmi
čeká až mu otevřeš

Měl jsem sestru byla tlustá v kolenou
musela zemřít abych nekoktal

Přihřej si svou polévku
žádná polévka se nejí tak studená
jak byla vydávena

Blouzni
neprober se   kopeme ti jámu
máš v ní ustláno na růžích

A naposledy: zabij hlavou kámen
vyvrhni ho oškrábej šupiny
holubí srdce které z něj uvaříš
bude mít jako já oči navrch hlavy
a zuby za jazykem