Dopis o stávce

Za dopravní stávky v tomto městě
Na zádech mrtvého autobusu
             Sedí tlustý muž
A hraje na frkačku nosu božího
Šoféři si připravují neurčité pokrmy
Na troše dešťové vody
Jsou to mí staří kamarádi z mokré
             A vědí stehno o té                A znají chlupy o té                        A tehda na tunelu
             Číča
             Mrskala se                Co

Ale dnes
Ale dnes v tomto pitomém světě
Jsou celí nesví
A je jich
Jen něco utlouci čepicemi
Usmívají se nesví:
Vidíte
Čepicemi
Já jsem to říkal
Květ prostituce zlomen uvadá

A žádná kosmetika
Podpaždí nejde dnes na odbyt
Pohlavní nemoci zhášejí podkožní světla
To jsou ty drahé fráze
             A na jeho tváři byl odlesk utrpení
Jenomže dyš mu to   Na černých liliích něco je   Pročpak bychom si to neřekli

Písmena poskakují po domech a nač
Písmena skáčou na střechy a nač
Písmena lidové jídelny
             Kde obědvávám
             Polívku s nudlema
             Za cellového koncertu
             Tlampač mi jej nalívá do talířku
Píšu ti Stávka proměnila město
V lom plný zkamenělin
Vozy trilobiti Vozy velké vši
Vozy prskavci dlouzí
Jenom křísnout Aby se svítilo postačí
Těm nahoře

Aby vznikly ty siluety dojemné
Jimiž králové mrtví si na nás dělají zuby
Vzhůru nohama jsou to visaté prsy oblohy
A pod tím plave fialové stromoví sadů
Jako nejjemnější sentimentální zdechlina
Pro oko
Znáš-li mou novou teorii
Síla v chlupatém plazmatickém chuchvalci
Dotčen jehlou Podráždí se Zavře
A je jen zřetelnější
Láska A kdo si jí všimne
Až když prst lékaře
V černé gumové rukavici
Je to totéž
Anebo jak se budíme v noci
Když hodiny nejdou

Ženy nosí v konvičkách odvahu
Odvahu nad novým pocitem že je nás tolik
Z blatníku na blatník hrají se karty

Na zádech mrtvého autobusu na mé ulici
Sedí tlustý muž
A hraje na frkačku nosu božího