La belle dame sans merci

Co vstal — a břicho ještě spalo —
Cítil že pokoj už začíná odplouvat

Mávající pták
Stál křiče v okně
Po několik slavných okamžiků

Stál křiče v okně

Potom se pomalu odporoučel
Ocasem napřed

Dole pracují tři šrouby jitřní tmy
Za slibného chvění hrůzou
Kam toto všechno
Ohni řekni mi

Oheň neříká Oheň je zabrán v sebe
Ráhna a lanoví parku
Jdou nepostihnutelně vpřed
I s praporečky toho co se v něm naposled hrálo
Praporek Marta Praporek Louskáček
Praporek Sen noci svatojánské
I s lavičkami na nichž přespává ubohý národ
Chodící po smrdutých květech nohou

Národ napůl už lidský
A napůl jakási vegetace ještě
Bude objeven až na vysokém moři
A poslán k pecím po schůdcích kopanců
Neboť spát v záchranných člunech
Nedovoluje se těm pro něž není záchrany
Zpět k pecím za vedrem Říká se tomu hrát
Na parní varhany

Za chvíli první blijící lidé věděl
U brlení z ušlechtilé mosazi
A z ocelových strun
Ranní zpěváčci u mechanické harfy
Za nimiž
Jako za každým kdo odchází
Hrníčky nedopité
Černé kávy
Začal se šmátrat a umývat mumlaje
Mumlaje do půl těla
Co na ní Beztak to nějaká kurva je   Ale s jakou podezíravostí
Přecházela
Lodní můstek Můstek Lodní
Tlačit jí šňupáček do horkého mléka
Chtělo se   Ona je zvyklá dobře obírati
Rybu z kůstek
V pohledu to má   Obírat dobře svoje ryby z kostí
S jakou podezíravostí
Za chvíli první blijící lidé věděl

Lstivý a neviditelný kozel
Chodící vzpřímeně po zadních nohách
S pysky červánků
Kope je do pokorných zadků A oni škytají
Nebo jim předčítá ze staré knížky žalmů
O pádu Jeruzaléma
A oni vrhnou jako by se obraceli k Hospodinu
A potom obráceni vnitřnostmi nahoru
             (Ledviny jako hodinky
             Plíce kožešinka
             Střeva kapsy
                Ó pomalu pracující kapsy
             Srdce jako kterýkoliv předmět potřeby)

Třeba by mohli —
Jednou —

Zase víc o dva o tři prsty do krku
Zase víc o dva o tři milence do klína

Dora Kwiatkowska vzpomíná

Hledajíc vzduchem namátkou svůj vypínač jenž visí
Na šňůrce jako malý pláč
A ventilátor šumí jako perutě
Z parfému v kufrech v její kajutě

Už se domyl něco mumlaje si   Mumlaje do půl těla
Příď lodi parku s několika domy rozhrnuje
Mokré šatstvo moře zbylé po utonulých
Jedna vlna rukáv Jiná límec
Třetí vlna prohledává kapsičky:

Malý Jeníčku
Bůh žehnej tvé čistotě dětské
Já nemohu

Na této lodi parku s několika domy
Je dovoleno otroctví jak zvláštní výsada
Otroctví je stroj Otroctví je být chromý
Proto si tu každý
Volný připadá

Neboť neotročit Nebýt ohrožen
Jídlem v slunci zkaženým
Píšťalkou v mlze
Hnivým světélkováním na nočním mase žen
A průjmy dětí
V jejich něze drzé
Nemusit močit jemnou trubičkou
A jísti pinzetami
Potrhané organismy ze stád Démonů —
             (Někdy se však za opilství zdá mi                Že Koriolán kouše do živého
             Až dojí celý skotu kus
             Mrtvatý panáček si bude pěkně z něho
             Odsouzený k vytlačení
             K vytažení jemnou nití
             Ze vznícených kravských střev
             Pod kyvem věčnostných ohonů)
Nemuset být fluidem telegramů
Marie umírá Tatínek v lázni skáče
Nemuset umývati uslintanou tlamu
Psíka který
Kdyby byl jen trochu třikrát větší
Hrál už by si jenom
S míčem z lidských křečí
             Nemusit otročit
A nebýt ohrožen
Pro podezřelé maso žen
Nebylo by ani
Této mé výletní lodi
Nenašel bych svou
La belle dame sans merci

Co vstal a umyl se a oblékl se   A obul se a našel při tom všem
Na pijáku dívčí profil s číslem místo obočí
Na hudební estrádě se jistě něco stalo

Hudba začala hráti tak nepředvídaně
Že zlaté hlavy císařů se otočily
Na svých talířových podstavcích

Hudba spadla z nebe
Jako proslulá věta
Pane vaše říše vás vítá zpět
Netrestejte

Sestry nadějí se uchopily v pase
A začaly se procházet
Mezi zhýčkanými zaprodanci
A zakuklenými jedlíky Idejí

Někdo nahlas v chůzi určoval svému poslednímu příteli
Hlohovou větvičku
Obratnými naléhavými slovy
(Kterak se o něj bál ubohý člověk)

A já jsem potkal
La belle dame sans merci

Krásná a nevinná
Žena a zvíře
Oči a všechno je vedlejší
Jako u zvířat
A její krásné vyvážené tělo
A vůle jedno jsou
Zvířecí princip
Filozofie která se nestala myšlenkou
Její hlavní vývody jsou lůno
Ústa řiť
A pokud jdou její nohy
Filozofie trvá

Bylo by kruté ptát se jí kde bydlí
Jsou jakési hnízdovité útvary
Po celém světě:
Mrtvému muži na tropické židličce hoří
Prsty z doutníku
Například
Anebo
Varšavská švadlena bere do úst špendlíky
Z takových ústředí Z takových růží vzniká
Myšlenkový svět
Mé La belle dame sans merci

Její náboženství
Je leteckou fotografií
Obrysů města Agar
Které sněd potichu prales
Napřed si je rozprostřel
Na zelené velice zelené listy
Pak poslal hmyz
S kusadly většími než je sám
S tykadly téměř prorockými
Pak poslal hmyz který si sám přinášel
Své vodní balvany
Takové jsou články víry a dogmata
Náboženství
Mé milované
La belle dame sans merci

Viděl jsem ji zamyšlenou
Navečer v jídelně
Nad přišroubovaným stolem

Ona je sentimentální
Stůl který nesmí řinčet a ujíždět
Jako válečný vůz
Jí dělá bolest
Zato malý obrázek z lékařského časopisu
Je jejím Usínáčkem
(Krev je jméno oře který tryská ze žil)
Má jej nad lůžkem s mušelínovými závěsy
Usínáček mé   La belle dame sans merci

Nemá přátel Není z rodu lidí
Její matka pila ze studánek
Měla nazlátlé oči
A ukusovala z mladého listí
Její dcera je věčná jako lodní kufr
Tiká v diamantových ložiskách
A ukazuje čas který už přešel

Na lodi parku s několika domy
Žiji s La belle dame sans merci
Má lůžko s mušelínovými závěsy
Na lodi parku s několika domy
             To všechno se vám zdá a vše se jednou zlomí
             Pro krásu plavby o ní plačte si                Jsem jen La belle dame sans merci
               To všechno se vám zdá a vše se jednou zlomí
             Vědomí ničeho lepší než bezvědomí —
Nemá přátel Několik milenců
Několik prstů do krku
Na přídi (což je vysoká nejpustší samota)

Závratné zvracení do vln
Vyzpívá v něm
Každého jako kousek masa nebo zeleniny
V nádherných melodiích kyselin
A jak vlají její černé vlasy
A jak se bělají její sírově bledé ruce
Za lodí parku s několika domy
Pluje tlupa dravců svářících se o každé sousto

Takto zní báseň neštěstí
Báseň La belle dame sans merci