Slovenská noční cesta

Paznehty šly do živého
Bláta cesty

Za hlasem železných zvonců
Honáci kterým se říhalo
Smutkem po kukuřici

Chvílemi měsíc
A chvílemi bič
Jak už to bývá

Viděl jsem v noci kráčet svůj sen
Horu skvrnitou měsícem
Ze skutečného masa

Uhnul jsem tehdy
— byl jsem mlád
Uhnul jsem tehdy
Z cesty

Neboť v kapsách měl jsem
Ještě trochu peněz
A v srdci Víte
Ještě trochu tepla

Bál jsem se tehda setkání
Se svým vlastním skvrnitým a velkým snem

A dodnes je mi toho líto
A velmi se za sebe stydím