Po vojně

Těch armád které táhly po kraji
už pamatujem několik
Vždy jiné mundúry
a vždycky jiná řeč
A jenom mělké hroby v poli
a hluboký vztek
tu zbyly po nich

Slunce mé Moravy je červené a silné
z vinohradů tam dole na jihu lisují víno
plné vůle
a elektrárny rozvádějí proud
aby se žilo ve světle
když na Moravu padne noc
jako černé a domácí zvíře
s hvězdnýma očima

Z těch armád které táhly po kraji
jen na jednu se bude vzpomínat
A první její tank který jsem zahlédl
mám dosud v srdci
Tank těžký jako radost
která vybuchuje a hřmí údolím
mé Moravy

A nápisy na rudých hrobech
v zahrádkách při silnicích
a na náměstích
budou první abecedou
které budu učit své syny