Strašně líný Ludwig

Smrchule bledá se roztřásla nevděkem
vzteká se že se po ní hnedle nevrhám
černá je zbaběle točí se ke mně zády
čeká snad že ji napadnu zezadu že ji zchlamstnu
že ji sevřu nepustím rozmačkám znásilním
že se jí zadrápnu do zad či do ňader

Ale kdo by se bál
vždyť jsem již stár

Jen ať se otočí ať najde si jinocha jinačího
Já lenoch dýmku v křesle si rozdmýchám
kávu usrknu
z lógru si vyvěstím pokojnou tichou smrt
pokojnou nehybnou ženu na úklid
mých nahlodaných kostí