Setkání 3.3.97

Na rohu Národní stála drobná žena
kolem krku uvázaný bílý šál
ten se za ní táhl tmou přes Vltavu na druhý břeh

Viděl jsem že na mostě právě zastavil
vlak a také on dosahoval od břehu k břehu

Světla z oken upadla do vody
a žena odpověděla: ano děvka chcete-li
na prodej k službám lechtivé uhlí do kamen
těžký ten unavený loket zasekla do mého Pojďte

Pak jsme se plazili pod zemí
dva štíhlí potkani
až na dno stoky z které čpěla
poslední přestárlá a první nedospělá březí noc

Ona břeh — já břeh