Stroj času

Zatímco zlá milá

skládala vlaštovky z mých dopisů
vypouštěla je z ruky
do úzkého města
v němž jsem si pouštěl plyn lyriky

(cituji:
brání se lásce stejně jako zvyku
takže jsem svědkem stálých katastrof
upustí vlas vychýlí ekliptiku
a tam kde mlčel slavík zpívá hroch)

tajiná zeleně kmitla
očima zvala mne
k papírovému ohni
neptala se   kdo je já   kdo je on