Vinárna U posledního penízu

Přišel jsem první

bylo mi jako poslednímu
a ona
raději čte si v okolních tvářích

      ale stálo v nich jen
      co vyčetly z novin
      které nečte

zatím žádný vyhazov z práce
jen ze života
pochvaluje si hlas za sloupem

něco se stalo

lze pokračovat
ale tobě je do mlčení
mně do tmy

vrchní se zjevuje a mizí jako charón

A když platíme

platíš loňskými kapřími šupinami
a on ti vrací penízek
ještě mokrý ještě lepkavý
ještě s kapkou krve

já:
co se stalo?
ona:
víš jak jeroným měří čas:
naslouchá
jak dlouho zabodnutý šíp
v kmeni stromu drnčí
já:
tvůj mistr zenu…
_ona:
_sám nevíš kudy
já:
kam?
ona:
jinam

(nesmějí se)