Doma

Všichni dělali jako by spali

a „já se provlék klíčovou dírkou
jako kouř cigarety tenký“
odříkávaje svoji kámasútru:

      dnes dám si nohu za ucho
      poučen o rozkoši
      a plynule a žádný chvat
      vyměním kůži hroší
      za saténový duplikát

a nepokazím
kuřáckou záduchou
ten dlouhý strmý pád
do spánku
do terénu
který je bez okolí

      dnes dám si nohu za ucho
      a zapomenu
      co
      kde
      a proč
      mne bolí