V jiném domě

Vidím ji v širokém manželském okně

prochází puklým zrcadlem
a tam jeroným

a už
k podpaží jí čichá
pod vlasy
se souká
slimáčí stezkou
značí ji   v prohlubních
brouzdá
otvírač ran
kde já studánek
kde já hlasem
on toporem

bože kéž se její páteř
naježí
kéž vycení ostny
jako leguán

kéž jí zpod nehtů
vylezou štíři
a z dásní
rousnatý červ
jenž v jeho uchu
zakuklí se   v prašného motýla
kéž na nich usedá
když po tělech
jim pokmitává
plamen svíce
při němž jsem psal
a zároveň hned pálil
její dopisy

kéž horký vosk
kane mu na kůži
jež jako plástev
je samý pór

ach jeronýme
kéž bych ti nohy
vlastníma rukama nezahříval
kéž bych ti nehty
před stříháním nenapařil
když jsem ti holil podbradek
kéž by mi břitva sjela

mou vodu na tvůj mlýn
můj mlýn na tvoji vodu
jeronýme

bože kéž bych ji neviděl
za širokým manželským oknem
jak po tom všem
jen úzce zívne si   a usíná

mou vodu na tvůj mlýn
můj mlýn na tvoji vodu
nemilá

kéž bych jí tolikrát
drceným sklíčkem nesolíval
kéž bych jí tolikrát
hrachem nepodestlal

kéž bych měl
neprůstřelné oči