* * *

Jeden z těch večerů,

kdy zaháníme smutek,
zas končí kousancem ve rtu,
a vítr žene krev, vždyť je podzim,
cikánská melodie,
vždycky na ni čekám
tam dole u řeky pod tratí,
kde opukové zdi mají
mezi spárami lístek
s tajným přáním.