K světlu

Blíže k světlu, moci jen,
k jiskřící tmě, souhvězdí vlasů,
k střešní závrati,
když naplňuje nekonečno,
vztažené ruce ze sněhu,
hlava na břitvě vteřiny zakloněná,
na obratel, kde se staví krev;
v útrobě ryby nebo ve voleti ptáka,
vykročená odnikud,
z míst, kde to neznáš,
protože tam se znovu opakuje,
hrdla ptáků se mění v koštýře
a měchy ryb v syrinx
na rozhraní světla tvých žeber.