Pamětní prsten

Krása, jež má vyplňovat prázdno,
je těžká vahou svého přísluní
a je v ní tolik mužského,
a kresba zoufalství, již Ďábel
do ženské kůže ostrým nehtem vyryl,
je její kontrapunkt.
Vždyť bolest vždy objímala
jak matný, kovový kroužek
s měsíčním stínem,
obepínajícím opuchlý prst.
Ten pamětní prsten
se nikdy nestahuje, ne při křtu,
ne v křeči, ne před usnutím,
ani při zatmění slunce!