Deleatur

Co říct
za touto zahradou, kůlnami, za vsí, v níž o věž
opírá se noc, v bolestech hlavy a zubů trnoucí, záblá,
mezi lehkými spánky polohu střídající: X, XI, XII;
co říct za touto zahradou, kůlnami, kde
na kosách a vylámaných hrábích, v koutech opřených,
je tentýž čas: X, XI, XII, kde srna
s vystřeleným světlem bloumá svůj kolový hon,
za štěkotu psů, jista si;
co říct za touto zahradou, kde
stojím,
desátá, jedenáctá, dvanáctá,
očekávaje znamení, snad kruhu, snad trnitého,
očekávaje prostě nějaké znamení; co říct, když
oblohou jen hladcí ptáci, kreslící letem
velká Deleatur?