Lednová sucha

Žádné radosti. Ani malé.
V rozeschlém okně výsek rynku.
Nucený výsek. Zasněžený.
Suchá, holá tnutí
na rtu. Slova ve dví. Slyšíš mě,

cípe psa? Slova ve dví. Slova
zatínaná. Okřiklý štěkot.
Nevidět, neslyšet možnost. Jen
řezník huláká a vyhřez —. Uštíplý dřevoryt a já

si říkám: Cíp psa — pes chcíp.
Říkám si: Nucený výsek.
Říkám si: Kým? Koho?