Slyším trepky z jakési absurdní chodby
vedoucí k mému srdci.

— FERNANDO PESSOA

Wida slzy v jeho očich nikdo tam neffel,
takže samoten dvě léta v té pouffti bydlel;
a když třikrát za den zazněl z kapličky zvonec,
řikávali: Ach, to zvoni smutny mládenec!
— TEXT STARÉHO DŘEVORYTU