Balvan

Mraky přetahují
prázdnotu měkkým škraloupem
a plaší srny v naslouchání,
opřeném o hranici lesa
jak oblouková pila.
Neznají ponurost sklepů,
která by se jim zdála poutavá
s údivem, jakým se básníkům vrší sny,
nacpané pod balvan,
který lze odvalit jen znalostí pravidel
nebo žhavením zkušenosti,

a pak by to bylo velké umění,
brblání světa z těch chmurných sklepů,
kde ve vzájemnosti raší bolest a radost
jak vousy drolící kůži,
to velké umění
vyplavené za nočního bdění
hašteřivostí světla.