Ovoce

Pojídá smutek jak ovoce,
zdál se tak silný,
závrať vědění.
Je přitom tak křehký,
že by ho vítr jak starou troucheň
zlomil, rozvál.
Těch padajících červotočů,
toho svědění;
žádný strach z toho, co bude,
jen z toho, co je,
kde je teď, kdo ho sem pozval…