Říjen

Poslední, co ještě zbývá,
jsou jména. Ten prastarý vítr
je obrací jak střešní tašky.
Šelestí suché listí.
Ze stromů odlétají nažky,
lepí sirup pryskyřice.
Pomatený hmyz
hledá teplou škvíru,
co připomíná pysky květin.
Blány podzimu visí ve stromě
jak deky z paland.
Někteří jsou smutní.
Pozorují z okna děti.
Za tříkolkou se vlní šála.