Život je

K. B.

Je noc. A do tmy zpívá Mark Hollis,
že, baby, _life is what you make it…
_kdežto pošťák Bezruč razil za časů: prs měj kryt
krunýřem ocelovým. A naše polis
tě, Kamilko, žádá o totéž: „Měj kryt
svůj prs, ne-li krunýřem, tedy přinejmenším
bílou prvosenkou, aby si žádnej nevšim’,
jakých vnad tenata kladeš svému sýčku.“
Ten tu ve tmě čichá k voňavému tričku,
sám… tedy bez těla, jež jistě… ale ne vším!