Tvá perspektiva

Ivanu Blatnému

Ach štíhlá vázo holuba, žalostná svým
sisyfovským stáním na římsách a v okapech!
Tak jako já máš ten pech,
že na záda ti padá kalný déšť vteřin a dým
z městských krematorií.
             Ale až po létech
slzy pozůstalých Brno omyjí,
až už mně nepůjdou ženy po pyji,
protože budu v zemi celý trouchniv,
až myšlenky mé budou oděny v sukno niv,
pak z tebe — to si piš! — se ještě rádi napijí.