Čaj o páté

Vidím tvá červená ústa rozesmátá,
leží v nich pepř a máta.
Přicházím k tobě krokem pomalým,
plovu jak pára a dým;
já jsem tvůj čaj, a ty jsi má pátá.
Pohleď, chrást světa
vyrůstá tu. Neboť je pět a   všechno trochu oněmělo.
Soumraku laurem zdobí moje čelo
bzučící vestálka ghetta.