Okno

Ta stará vypadá pořád celkem mladě.
Sukni si převléká, chystá se domů.
(Ivan Wé řekl by do Mů.)
Trošku se skloním a mám ho až k bradě —
půjde to bezpečně — i bez kondomu!

Pomalu píšu jak můj milovaný Hásek
(neměl jsem to říkat, teď jsem se zasek’).
Co by tak napsal o té staré v okně?
„Na prahu jari ešte raz sa podkne,
kto volal jeseň s malou silou v hlase.“