Nedělní odpoledne po kopané

Hořavy v oknech Kampeličky spoří,
seno je malátné. Po římse vraník
táhne kočku. Podoben sani
jazyky pěti laskám tu Dořin
klín, jenž mi straní.

Snadno se klame letním dřímotám,
nechci se zakuklit, proto se odmotám,
do Dory dolíku vklouznou mé prsty.
(Dora: „Pojď honem skrz, ty…“)

Pálíme v klíně si slaměný chrám.