Nocturno

Ticho žebrá v noci. A ta natažená ruka,
ty prsty na mé mošně vzbouzejí pocit,
že tu sám Genius Loci
stoupá ke mně po schodech, že zaťuká
a vtiskne mi kostlivý polibek vroucí.

Dívky, své převleky, ukryji ve skříni.
Za okny Halloween, rozžíhám pod dýní,
za mě se Brno nebudeš stydět!
Jsem tvůj první syn, tvůj stý děd —
držím tě v zubech jak velikou němkyni.