* * *

Přijel jsem ráno, a jsem tu na zapřenou.
Neví to Kamila, Petra ani Ina.
Skelným knůtkem deště sobota vzlíná —
čili jest prší, mraky se ženou,
relátko v mozku mém nečekaně spíná.

Není to básnění, je jen síla zvyku,
slovní terapie (místo pohlavního styku).
Na útlou hromádku hrnu černá smítka:
že o mně nyní ví jediná Jitka
(plující nebem zpět k Atlantiku).