Slavnost čtvrtá

Čtvero černých koní
prohledává místa
našich poztrácených podkůvek

Byly stříbrné
a tak malé
vzpomínáme se smutkem

Kam se podějem

Černí koně rozrývají zem

Kde je ono jezírko
z něhož jsme pili
v dobách kdy nám z drobných prstů vyrůstaly
ovísky ječmene a pšenky
a z očí kosatce

Jezírko nezpívá
až ke dnu zasypáno
zemřelými labutěmi

Kde je růžový keř
jenž kvetl i za zim
hoře zahradou

Kde je zahradní slunce s červenými vlasy
spletenými s vlasy moudrých dětí
a kde zahradní měsíc
prchající
od holubích stenů milenecké trávy

Osedlejme čtvero černých koní
nezapomeňme na chléb
a vodu v dlabané tykvi
pojedem dlouhou zpáteční noc

Jenom vydržme
vydržme jako černí koně vydrží
již brzy
budeme živi jen o jahodách
a o víně
jen o líbání
a o mléku s medem

jen o víře
jen o lži