Plátky

(Monolog pro ženský hlas)

— Už spíš?
— — —
— Že tě neslyším,
jako bys odvát byl
vlastním svým dechem.
— — —
— Chtěla jsem ti jenom říct…
Už dávno jsem se ti chtěla svěřit…,
že vídám plátky.
— — —
— Plátky růží, plovoucí po vodě…
Tak bezmocně… tak odevzdaně…
Ale zase — jako by uhlazovaly hladinu —
než se jich zmocní drobný vír
a skládá je v novou, umučenou růži…
Ale kde je stonek, říkám si,
kde je stonek?

A tu ty vystupuješ z této divné lázně,
celý růžový, lesklý, takový lachtaní,
krůpěje chřestí perlami
na tvém srstnatém těle —
a nevím proč, skláníš se nad opadanou růží
a ptáš se jí (tak trochu podle),
s několikerou ozvěnou se jí ptáš —
KAM PODĚL SE TVŮJ NACH?
— — —
— A ona se ti zatne v krátké, nahé zlosti,
tak bez rozmyšlení a přece nastřádaně,
tak nemilosrdně a přece srdceryvně
celým trnem své bytosti
přímo do krkavice.

V téže chvíli vystoupí z růže žena,
nápadně zsinalá z vysílení
jakési tajné myšlenky —
a téměř samaritánsky něžně
se jme sát a sát,
až sotva popadá dech
a lapá po duši,
která se jí užuž ztrácí v pomlkách loků,
pak padne zchvácená
na to bílé v svém lůžku, tuším rubáš,
sama brunátná v tváři,
a z koutku úst (z pravého)
bez nejmenšího zazurčení
jí stéká krvavá pravda
této noci…

A její ruce, ukřižované ruce, leží rozhozeny…
tak bezmocně, tak odevzdaně
na tom bílém v tom lůžku,
na tom tak smrtelně bílém…
— — —
— Už spíš?
To je tou mdlobnou vůní růží,
už vadnoucích.
Hned ráno je vynesu.
Jenom jsem ti chtěla říct…
Už dávno jsem se ti chtěla svěřit,
co se mi zdává,
když se večer napiju červeného vína
a když ty se díváš kamsi jinam — a mimo —
a přes,
jako bys chřadl v těch druhých,
širokoúhlých očích.

Chutná mi červené víno.
Mám ráda ten šarlat.
Padne mi.
Královsky mi padne a já se nesu nocí
na oji Velkého vozu.
Zdá se mi, že ve mě fáráš
a bušíš mi v spáncích,
zatímco blednu a opadávám
na prázdné, siré, holé lůžko…
(KAM PODĚL SE MŮJ NACH?)
— — —
Vídám pak plátky,
plátky růže, plovoucí po vodě,
tak bezmocně, tak odevzdaně,
ale zase jako by uhlazovaly hladinu
nad čímsi strašným — tam vespod…
— — —
— … v hluboké matečné vodě
medúz a třaslavých lamp…