Zázraky

Když bleskne zmije zelení,
skrývám ji dlouho ve svém zraku
— v tom vnitřním —
a sním o zázraku,
jak jednou tento tajný šperk
připnu na tvoje zápěstí…

Ach, co to bude za štěstí,
až zazáříš svým zrakem jitřním,
jenž celého mě promění
v ten krásný vlahý podvečer,
že budu dál snít o zázraku,
jak skryji smaragd ve svém zraku
— v tom vnitřním —
rosničky v čirém prameni.

A k tomu křišťál třpytné vody,
tak po tvém srdci studánkový,
že i já ve svém — zjitřním.