Římsa

Tak jemně — déšť na římse zní.
A není nikomu — jak je mně.

A nikdo snad — vzkaz nezaslech tu,
nejdráždivější sdělení
mé kůži od tvých něžných nehtů,

že i z té dálky do mne tnout
deštíkem prstů,
prsty deštíku
nikdy, ach, nikdy nezapomenou…