Černá hvězda

Slunko už zapadlo
a mizí v pozlacených lesích.
Svá lůna všemi plátky
zahaluje kvítí.
Ty, černá hvězdo mého žití,
ty z vášní mých jen živa
jak já z tvých bílých mdlob,
začínáš na nebesích
pekla mého bdíti.

A šelma jakási
v mé krvi lačně zívá.