Malý místopis

NICOV
Neříkám nic! Buď ticho!
Já mlčím.
Necítím nic. A všechno
v té obci Nicov
pod černým smrčím.

KVILDA
Vlci už šílí.
A v týle ježí se jim srst.
Však jeden prst,
kost samá, samý kloub,
masa se nedokvílí.

(Prst Joricka!)

Je hlad.
Morek a dřeň.
A duše.
Kosti, co nám zbyly.
Masa se nedokvílí,
kdo kope si sám hrob
a jiným…

Že někdo naříká?
I nářek chodí spát.
A někdo hlouběj, hloub
pochová hrobníka.

LENORA
Že zemřeli? Ach, zemřeli!
Pln mrtvých je svět.
Těch, umřít co měli i neměli.
Když smrt je plod — nač květ?

Na sv. Annu 26. 7. 72 (Ondrovi)