Cosi

(Janu Žáčkovi)

Šedivé nebe. Cesta šedá.
Mé tělo s kýmsi cosi hledá,
až bez dechu jsme. A to je vše.

Pak v koutku duše hledám cosi.
A nevím co —
jen že to něco ve mně prosí
o smilování —.
A sám ležím jak bez duše.