Spoutaná láska

Muž, jenž žádné lásky hoden není,
protože sám byl vyžilý či falešný,
      myslel, že zmírní zahanbení,
když se na všech ženách světa vyběsní.
           Tak Pán nám zákon psal,
           aby muž jednu znal.
           Jiným tvorům jiný dal?

      Slunce, měsíc, hvězdy snad, když chtějí,
nesmějí se smát nebo světlo rozdávat?
      Copak se ptáci rozvádějí,
opustí-li druha, venku chtějí spát?
           Zvíře mít jiné smí,
           svazek tím nezlomí,
           ale hůř jsme na tom my!

      Kdo kdy vystrojil loď do přístavu,
nehledal novou zem či neobchodoval?
      Stál někdo o dům, o zahradu,
jenom aby zamk je nebo zruinoval?
           Ctností je tehdy ctnost,
           když má ji lidí dost.
           Promrhá ji chamtivost.