Rozbřesk

Je den — co jiného má být?
Jen proto chceš mě opustit?
Jen že je světlo, máme vstát?
Že byla noc, snad šli jsme spát?
Láska, jež v tmách nám dala milování,
ať nás teď kvůli světlu nevyhání!

Světlo je němé, ač vše vidí,
umět však mluvit řečí lidí,
nemohlo by říct horší věci,
než že pryč od své slasti nechci
a tak svou čest i srdce ráda mám,
že od toho, kdo má je, nevstávám.

Za svými kšefty musíš jít?
Hůř lásku nejde umořit!
Šereda, proutník, chuďas snad —
kšeftsman však nesmí milovat.
Kdo miluje, ač má svá jednání,
je manžel, který jinou uhání!